Beowulf XI

MgA. Hynek Bařák, DiS. (1990) je absolventem malířského ateliéru Petra Kvíčaly na brněnské Favu.

V minulosti se Hynkova práce vyznačovala prolínáním realistických figurálních motivů a vrstvené barevné ornamentálnosti, kterou jsou formáty propojeny v kompaktně zpracovanou plochu.  Vizuálně čerpá převážně z historických inspirací, které se mimo jiné, v jeho pracích projevují ornamentálním, dramatickým rukopisem nebo historizujícími parafrázemi. V pozdějších a současných dílech se už od realistických námětů odklání a inklinuje převážně k uvolněnějším projevům specifickým výraznou gestickou lineární abstrakcí, jíž dominuje velkoformátová malba. 

Autor ve svých dílech nesetrvává u jediné výtvarné techniky. Právě naopak; pracuje s nimi volně a velmi experimentálně.

Jeho tvorbu jednotí specifický vizuální jazyk zakládající se na strukturálních tazích štětcem, které do sebe prolnuté tvoří celistvou mozaiku.

Hynek volně experimentuje s různými technikami vrstvenými přes sebe. Tímto způsobem vzniká sediment různých interpretačních vrstev, které mluví jedna přes druhou. Vytváří tak proměnný, ale zároveň kompaktní celek, s nezaměnitelným vizuálním rukopisem.

 Ve svých pracích je velmi inspirován starověkem a středověkem, který má velký vliv na jeho tvorbu. Je to období, o které se aktivně zajímá, a provází ho prakticky od dětství. V obrazech se objevují hlavně motivy rytířské zbroje, středověké artefakty a motivy, které jsou zásadní a takové základní kameny jeho tvorby. Zbrojí je fascinován, pro svou v pozdnějším období středověku technickou dokonalost, zdobnost a majestátnost. Vlastně zbroj už neplnila jen funkci ochrannou, ale i reprezentativní, a můžeme ji považovat za samotné umělecké dílo, sochu.

 Po technické stránce Bařák hodně experimentuje s různými technikami (kombinovaná technika), a ve většině případu nikdy nezůstává u jedné. Pracuje s vrstvami, podkladem, s kresbou i malbou a různými materiály zároveň. Různým vymýváním, vyrýváním, překrýváním pomocí pásky, se vrací zpět a odkrývá spodní vrstvy, reaguje na ně, následně přemaluje, prostě experimentuje. Je to i taková archeologie zpět do starých vrstev obrazu. Objevovaní, spojení, provázání původních vrstev s novými.